A slovo se stalo tělem

A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Spatřili jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy. (J 1,14)

Vážení a milí, sestry a bratři, tak jsme se dočkali. Udělali jsme první kroky v novém roce 2021, snad ty úplně první míří do kostela, což je jistě krásná cesta za někým, kdo je Dárcem života. Chceme sdílet v obecenství církve radostnou zvěst, poděkovat Bohu za jeho laskavost a vyprosit si milost a požehnání.

Otevíráme Písmo svaté hned v první kapitole Janova evangelia. Zvláštní čtení. Vtělení ještě jinak. Jaksi více teologicko-filozoficky, snad lze říci. Může to dnešního člověka vůbec zaujmout? Není schůdnější vánoční vyprávění v podání Lukášově?

To vše v situaci, kdy jsme v bodě přelomu, myšleno nejen co se týče let, ale i celosvětových poměrů. Klademe si spousty otázek, pochybujeme, tudíž jsme, nicméně: Jak obstát, jak si zachovat vnitřní čistotu a věrnost srdcí, když je tu taková míra problémů, nejistot, nespravedlnosti?

Pomozme si pohádkou.  Možná si vzpomenete na tu od Boženy Němcové O chytré horákyni. Tady a teď bychom ji potřebovali, aby nám ve své moudrosti pomohla a rozřešila: Máme se ještě otáčet, rozvažovat, postávat a vzpomínat, co nám dal a vzal loňský kalendářní rok, anebo už prostě stojíme oběma nohama v novém roce a tedy vše, co bylo, už je staré, omšelé – a vlastně i ten novoroční jásot už je za námi? Chytrá horákyně by možná poradila kompromis: Ano, už je nový rok, ale proč nepodržet odedávna zaslibovanou naději, poselství platné pro všechny časy?

Zpráva Janova je jiná stylem, obsahem totožná se synoptiky. Centrem výpovědi je Ježíš. Slovo, které se stalo tělem. Bůh se nám přiblížil a my jsme mnohdy překvapení. Udála se nepochopitelná věc, uchopitelná pouze vírou. Jenže my jsme kolísaví, roztěkaní. Stačí málo a naše víra je ta tam, dáváme přednost jistotám tohoto světa. Viditelnému před neviditelným, tělesnému před duchovním atd. Ale Bůh sestoupil do našeho světa, vyšel nám vstříc. Stal se tělem a my s Ježíšem putujeme a cítíme sami v sobě zranitelnost i slávu, křehkost i důstojnost, chlad i žár. Poznáváme, jaký je Bůh, jak jedná, „jeho styl“. Víme, že toto jednání se naplňuje v Ježíšovi.

Svět je v pohybu a my taky. Slovo uvádí do souladu, vítězí nad chaosem, představuje řád. Není to pouhá informace, jde o dění, dynamiku, událost. Tajemství spojení Boha a člověka. Výzva dívat se na člověka ještě jinak. Jako na toho, v kom je Kristus, obnovující, uzdravující, pozvedající. Uvědomujeme si to?

Sestry a bratři, vstupujeme do neznáma, čeká nás cesta novým rokem. Nevíme, co bude. Jen vnímáme, když vystřízlivíme, jak je svět složitý a naše osobní vztahy taky. Vidíme konflikty, konfrontace, války, vedle všeho dobrého i zlé. Dotýká se nás to, a tak i do dalších dní a týdnů vstupujeme trochu rozpolcení.

Jan se snaží popsat úžasnou věc. Jsme milováni a obdarováni samotným Bohem, počítá s námi, ví o nás. Naše odpověď bývá nedokonalá. Ale i tak můžeme být šťastní. Jako děti plně důvěřující svým rodičům. Ptají se na všechno možné a dostávají odpovědi. V kritických chvílích, kdy je opouští sebevědomí a pýcha, se s pokorou i nadějí mají na koho obrátit. A věří. Tolik věří, že táta s mámou vědí, udělají, pomohou!

Je třeba se znovu a zase ujišťovat o zaslíbené naději? Právě jsme oslavili narození Páně a začínáme další rok svého života. Smíme ho začínat ve jménu Ježíšově a doufat, že nám pomůže a bude nás zachraňovat. Kéž bychom to prožívali a silně vnitřně zakoušeli!

Bůh se stal tělem, aby člověka znovu učinil pokorným a zodpovědným. Abychom si byli navzájem pomocníky, přáteli, utěšiteli. Ježíš přinesl a přináší nové – nebyla to revoluce technická, ekonomická, biologická a co já vím ještě jaká – byla to revoluce, která vynesla nová srdce. A za jejich obnovu se modlíme a prosíme. Pak nám všem bude lépe. Důvěřujme Bohu, že s ním jdeme opravdu vpřed. V modlitbě. Otevírá možnosti. Postup. Třebas jen o píď, bez velkoleposti. Ale k životu. Ke svobodnému lidství. Toto zvěstujme, na to je třeba pamatovat, takto je třeba přistupovat k přítomnosti i budoucnosti, aby se dalo dobře žít. Ať nás v tomto novém roce 2021 provází Boží ochrana, milost a požehnání!

Pane, díky, že jsi přišel. A že nás neopouštíš. Veď mne i mé sestry a bratry nocí i dnem. Kéž se naše srdce naplní poslušností a pokorou, aby rozpoznala Tvou slávu a plnost milosti a pravdy! Amen.