Olomoucká diecéze Církve československé husitské

Olomoucká diecéze Církve československé husitské

Olomoucká diecéze Církve československé husitské

PŘIJDE, PŘIJDE, NÁŠ SPASITEL

Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Ježíše Krista!

Sestry a bratři, zdravím Vás v čase, kdy opět vstupujeme do adventního období. Zaslibuje se nám krásná budoucnost, protože a jednoduše Pán přijde! Již starozákonní proroci měli vize slavné budoucnosti, což nás nepřestává překvapovat, protože mnohdy jejich přítomnost byla ubohá. A ta naše?

Pokud mohu hovořit obecně, tak máme zase o jeden pořádně rozjitřený konflikt na Blízkém Východě navíc, trvá válka na východ od našich hranic a na západní frontě zatím klid? Uvidíme. V naší vlasti sledujeme předpovědi odborníků v oblasti energetické, ekonomické, politické. Jisté dobře zorganizované skupiny pracujících se pustily do stávky za vyšší platové ohodnocení. Ale jinak máme příležitost jako každoročně projevit svou dobrotu a štědrost na nejrůznějších dobročinných akcích, procházet jarmarky i podivovat se nad zářícími světelnými symboly, více či méně umělecky zdařilými. Hlavně, že svítí. A všichni tady vítáme zimu, mráz i sníh, které prověří naši odolnost.

Adventní doba klade na věřící lidi nároky, ovšem rozhodně tu není náboženství jako něco, co by v lidech mělo udržovat strach a nejistotu. Výzva evangelia přece zní: Nebojte se! Vždyť advent poukazuje k pevnému bodu, který zůstává, i když se kolem nás i v nás vše otřásá a chvěje, a který se nám přibližuje. Toto období má přinést ztišení a pokoj, aby člověk mohl lépe a hlouběji vnímat zvěst o příchodu Spasitele. Jsme vyzváni k pokání, k upřímnosti. Jestliže si někdo stěžuje, že předvánoční doba ho vysiluje a vyčerpává, pak se ale musí ptát sebe sama, kdo za to může. Dospělý člověk má přece svobodu se rozhodnout, co a jak bude nebo nebude dělat. Není nakonec tento čas i výzvou k lepšímu naslouchání ostatním i sobě?

Pán přijde. Přichází stále. Je to tajemství. Víme, že máme žít podle Božího slova již dnes. Prosíme o moudrost a odvahu. O trpělivost a umění rozpoznávat, kdy se zastavit a kdy se zase rozpohybovat. Připomínáme si Ježíšův první příchod v Betlémě, očekáváme jeho druhý příchod, dovršení všeho a zároveň vnímáme a přijímáme to, co nám v každou chvíli dává, jak se v nás stále nově rodí a chce v nás růst a nést dobré plody. Proč mu to nedovolit?

Přijde, přijde náš Spasitel, všichni zaplesejme; přijde, přijde Vykupitel, chválu Bohu vzdejme!

S přáním pokojného a požehnaného času adventního

2. 12. L.P. 2023

Tomáš Chytil, biskup