Olomoucká diecéze Církve československé husitské

Olomoucká diecéze Církve československé husitské

Olomoucká diecéze Církve československé husitské

POZDRAV A PŘÁNÍ K VELIKONOCŮM

Vážení a milí, sestry a bratři, před několika týdny jsme opět zaznamenali příchod jara a nyní jsou před námi Velikonoce. Křesťané se na všechny veliké svátky připravují, zde jde o půst a pokání. S tím se i méně zainteresovaným podvědomě nejvíce vybaví hladovění, odříkání, konání dobrých skutků. Ale zdá se, že znovu objevujeme, jak nejen v dnešní době a společnosti slavit svátky, ale také, jak se na ně připravit. Vždyť se toho tolik změnilo! Pamatuji si, jak jsme jako malí chodili s pomlázkou a měli radost z každé čokolády, kraslice, bonbónu. A pomlázku jsme si pletli. Dnes jezdíme autem. Koupit si lze nejen pomlázky, ale i uvařená vejce. Na ulici již koledníky není moc vidět. Potěšit děti je stále náročnější.

Při bohoslužbách ve Svatém týdnu se snažíme nadále putovat s Ježíšem, zúročit dosavadní postní přípravu a vstupovat do příběhu, který vrcholí tajemstvím opředenou radostí nedělního velikonočního rána. Cesta to není snadná. Vede na kříž. Tu se mnozí zarazí a couvnou. Život každého z nás je někdy pohodový, jindy složitý a jsou okamžiky, kdy jsme na hranici. Kdy jde takzvaně do tuhého. Bible ovšem ukazuje, že právě tam můžeme nacházet smysl, přesah, rozumíme dění více do hloubky, jsme Bohu blíž. V tom divném, těžkém, bolestném, se odhalují pravé i falešné vztahy, tam, kde bychom to už nečekali, se Bůh dává poznat.

To je naděje pro nás několik let chycené v koronavirové pandemii a jejím marasmu. To je naděje pro válečnými nepokoji zmítaný svět. To je naděje pro všechny, kdo se ocitli v koncích; kdo jako by byli definitivně poraženi v zápase se zlem, lží a nenávistí… Kolik takových lidí bylo, je… a asi ještě bude!?

Mysleme na všechny ty situace, kdy to po lidsku nevypadá nadějně, spíš naopak. Tam, kde už skoro nic nezbylo, se s námi potkává Bůh. A v něm život věčný Dobra, Pravdy a Krásy a zlo je poraženo. Připomínejme si také, že nejsme obdivovatelé utrpení, i když je nechceme ani bagatelizovat. Ne, Kristovým životem bylo to zlé poraženo. I my jsme toho svědky, že život je Boží dar a každý projev lásky se počítá. Kéž by naše činy a slova věrohodně odkazovaly na toto radostné poselství! Na samé hranici našeho malého světa se otvírá něco nového – velký svět Boží.

Požehnané Velikonoce!

Ve Svatý týden 2022

Tomáš Chytil, biskup