Olomoucká diecéze Církve československé husitské

Olomoucká diecéze Církve československé husitské

Olomoucká diecéze Církve československé husitské

Sestry a bratři, každý může přijít za farářem a vyzvat – požádat jej, aby do obsahu modliteb přidal i jeho konkrétní: za blízké, za nemocné, za to, aby dobře proběhly určité události (oslavy narozenin apod.) a další. Doufáme, že této možnosti využijete a že se budeme modlit. Jde jen o návod, pomoc, samozřejmě nelze nikomu přesně určit, jak se má modlit. Přijměte to s velkorysostí a laskavostí…

Letos je červen ve znamení třetí části církevního roku, a to Letnic. Jedná se vlastně o vyvrcholení Velikonoc. V červnu se koná Noc kostelů a tradičně vzpomeneme život a dílo patriarchy Dr. Karla Farského i 80 let od vyhlazení Lidic a Ležáků. V závěru měsíce budeme připomínat Den křesťanské rodiny a svátek apoštolů Petra a Pavla.

Skládám naději v Hospodina, má duše v něho naději skládá,

čekám na jeho slovo

(Žalm 130,5)

Ti, kteří přijali jeho slovo, byli pokřtěni a přidalo se k nim toho dne na tři tisíce lidí. Vytrvale poslouchali učení apoštolů, byli spolu, lámali chléb a modlili se. Všech se zmocnila bázeň, neboť skrze apoštoly se stalo mnoho zázraků a znamení. Všichni, kteří uvěřili, byli pospolu a měli všechno společné.

(Skutky 2, 41-44)

• 5. 6. Hod Boží svatodušní

• 5. 6. Světový den životního prostředí

• 10. a 24. 6. Vyhlazení obcí Lidice a Ležáky

• 12. 6. Boží Trojice

• 12. 6. Památka patriarchy Karla Farského (Pouť do Škodějova)

• 23. 6. Den křesťanské rodiny

• 27. 6. Den památky obětí komunistického režimu

• 29. 6. Památka apoštolů Petra a Pavla

Kriste, světlo a spáso všech národů, naplň nás ohněm svého Ducha, ať vydáváme svědectví o tvém vzkříšení. Prosíme tě: Pane, smiluj se!

Za obnovu celé církve Boží působením Ducha svatého…

Vzpomínáme na nevinné oběti z obcí Lidice a Ležáky, kteří zemřeli pro krutost a nelidskost nacistických okupantů. Všem obětem buď věčná paměť!

Obracíme se k Tobě s naléhavou prosbou o mír na celém světě, nyní zvláště na Ukrajině, kde probíhají těžké válečné konflikty.

Tvému milosrdenství svěřujeme všechny trpící, uprchlíky, oběti válek, sirotky, vdovy, všechny vojáky a všechny lidi, kteří jsou nuceni zabíjet a šířit násilí.

Ať tvůj Duch, Pane, přemůže tvrdost lidských srdcí.

Modleme se za dobré vztahy mezi státem a církvemi v naší vlasti. Dej všem zúčastněným moudrost a porozumění.

Za Husův sbor, dům modlitby, náš duchovní domov, ať i nadále slouží věřícím k setkání s Tebou. Ochraňuj tento stánek a všechny, kdo do něj s důvěrou vcházejí a obracejí se k Tobě.

Všem, kdo v našem společenství slaví v měsíci červnu narozeniny, vyprošujeme zdraví, štěstí, radost, Boží pokoj a požehnání!

Bože, náš Otče, tys o Letnicích naplnil učedníky Páně mocí Ducha svatého a dal jsi jim odvahu ke svědectví. Daruj své církvi i jednotlivým věřícím plnost téhož Ducha. Obnov a oživ naši víru, naději a lásku, upevni nás v dobrém a veď nás ke svědectví. Skrze Krista, našeho Pána. Amen.

Amen.

Biskup přijede na vizitaci a starostlivě si prohlíží malou modlitebnu. „Kolik členů vlastně má váš sbor, bratře?“ zeptá se. „Dvanáct set,“ odpoví farář. „A to se sem všichni vejdou?“ „Inu, když vejdou všichni, tak se nevejdou. Ale protože všichni nikdy nevejdou, tak se vejdou.“

Farář potká staršího člena sboru a zeptá se: „Jak se vám daří?“ „Dobře.“ „Ale slyšel jsem, že vaše žena prý je nemocná?“ „Ano, ale vy jste se ptal, jak se daří mně!“

V kostele byla vyloupena pokladnička. Po několika dnech dostal farář obálku s padesátikorunou. Na přiloženém lístku stálo: „Ukradl jsem ve vašem kostele dvě stě korun. Protože mě trápí svědomí, posílám tímto padesát korun zpět. Bude-li mě svědomí trápit dál, můžete počítat s dalšími splátkami.“

Velice podprůměrný varhaník se ucházel o místo ve velkém městském kostele. Tamní farář se informoval u kolegy na kvality uchazeče. Zakrátko dostal odpověď: „Pan X. je hudebník, o kterém v Bibli stojí: Jeho pravice neví, co činí levice.

Dítě je s rodiči prvně na hřbitově a horlivě studuje nápisy na náhrobcích. Potom se zeptá: „Mami, a kde jsou pohřbeni zlí lidé?“

Z knihy Bůh má veselé lidi rád

V pátek 10. června se v Husově sboru opět sejdeme při tradiční Noci kostelů. V 18.00 nás svolá zvon a troubení z věže:

18.15 – úvod a slovo ke 430. výročí narození J. A. Komenského; doplněno písněmi z jeho tvorby a hudbou jeho času; Co J. A. K. říká k dnešku?

19.00 – Jan Skácel, 100. výročí narození moravského básníka; přednáší Lukáš Průša. + doprovázeno folklorní hudbou;
20.00 – farářské vtípky – duchovní sebereflexi se budete opravdu smát.

Během večera si lehce připomeneme 100 let od narození beatníka J. Cerouaca i 200 let od narození zakladatele genetiky Gregora Mendela.

Pohoštění jako vždycky při přátelských setkáváních. Moc se na vás těšíme.

Jana Šilerová

Na sobotu 30. dubna 2022 byla do Přerova naplánována diecézní pouť k uctění J. A. Komenského. Věřící z Olomoucké diecéze se sešli k bohoslužbě ve Sboru Jana Blahoslava v 10 hodin. Sloužili br. patriarcha Tomáš Butta, biskup Tomáš Chytil a místní farářka Alena Milová. Účastnil se také evangelický farář Marek Zikmund. Bohoslužbu doprovázel na varhany církevní kantor Zdeněk Kovalčík a pěveckými vstupy posloužilo Komorní sdružení pro duchovní hudbu Ostrava pod vedením Pavly Dědičové. Na závěr bohoslužby předal br patriarcha pamětní medaile olomouckému biskupovi, farářce A. Milové, M. Zikmundovi, em. biskupce Janě Šilerové a církevnímu historikovi Bohdanu Kaňákovi.

Po bohoslužbě přešli poutníci k soše J. A. Komenského, umístěné před nedalekým evangelickým kostelem, kde je znázorněn jako učitel se žákem. Zde krátce pohovořil farář M. Zikmund. Po obědě v Městském domě se účastníci zastavili na místě bývalé školy Jednoty bratrské, dnes Památníku Jednoty bratrské, kde výklad působivě podal archeolog Zdeněk Schenk. V muzeu – zámku začalo program 20 minutovým vystoupením Komorní sdružení pro duchovní hudbu Ostrava, následovala přednáška pracovnice muzea paní Heleny Kovářové na téma „Po stopách J. A. Komenského v Přerově“. Komenioložce pak předal br patriarcha s poděkováním taktéž pamětní medaili. Poté si poutníci prohlédli expozice v muzeu a výstavy Cesta světla, kterou prováděla malířka Anna Sypěnová, a Kartograf J. A. Komenský.

Pouť byla ukončena před 17. hodinou promluvou br. patriarchy u sochy Jana Blahoslava, stojící před zámkem- muzeem a modlitbou biskupa T. Chytila. Bylo krásné jarní počasí, převládala pokojná a přátelská atmosféra, a tak lze označit celu akci za vydařenou. Děkujeme Bohu za vše dobré a organizátorům především z místní náb. obce za ochotu a obětavost. Reportáž z celé akce uvede Česká televize v Křesťanském magazínu v neděli 22. května 2022.

POZDRAV A PŘÁNÍ K VELIKONOCŮM

Vážení a milí, sestry a bratři, před několika týdny jsme opět zaznamenali příchod jara a nyní jsou před námi Velikonoce. Křesťané se na všechny veliké svátky připravují, zde jde o půst a pokání. S tím se i méně zainteresovaným podvědomě nejvíce vybaví hladovění, odříkání, konání dobrých skutků. Ale zdá se, že znovu objevujeme, jak nejen v dnešní době a společnosti slavit svátky, ale také, jak se na ně připravit. Vždyť se toho tolik změnilo! Pamatuji si, jak jsme jako malí chodili s pomlázkou a měli radost z každé čokolády, kraslice, bonbónu. A pomlázku jsme si pletli. Dnes jezdíme autem. Koupit si lze nejen pomlázky, ale i uvařená vejce. Na ulici již koledníky není moc vidět. Potěšit děti je stále náročnější.

Při bohoslužbách ve Svatém týdnu se snažíme nadále putovat s Ježíšem, zúročit dosavadní postní přípravu a vstupovat do příběhu, který vrcholí tajemstvím opředenou radostí nedělního velikonočního rána. Cesta to není snadná. Vede na kříž. Tu se mnozí zarazí a couvnou. Život každého z nás je někdy pohodový, jindy složitý a jsou okamžiky, kdy jsme na hranici. Kdy jde takzvaně do tuhého. Bible ovšem ukazuje, že právě tam můžeme nacházet smysl, přesah, rozumíme dění více do hloubky, jsme Bohu blíž. V tom divném, těžkém, bolestném, se odhalují pravé i falešné vztahy, tam, kde bychom to už nečekali, se Bůh dává poznat.

To je naděje pro nás několik let chycené v koronavirové pandemii a jejím marasmu. To je naděje pro válečnými nepokoji zmítaný svět. To je naděje pro všechny, kdo se ocitli v koncích; kdo jako by byli definitivně poraženi v zápase se zlem, lží a nenávistí… Kolik takových lidí bylo, je… a asi ještě bude!?

Mysleme na všechny ty situace, kdy to po lidsku nevypadá nadějně, spíš naopak. Tam, kde už skoro nic nezbylo, se s námi potkává Bůh. A v něm život věčný Dobra, Pravdy a Krásy a zlo je poraženo. Připomínejme si také, že nejsme obdivovatelé utrpení, i když je nechceme ani bagatelizovat. Ne, Kristovým životem bylo to zlé poraženo. I my jsme toho svědky, že život je Boží dar a každý projev lásky se počítá. Kéž by naše činy a slova věrohodně odkazovaly na toto radostné poselství! Na samé hranici našeho malého světa se otvírá něco nového – velký svět Boží.

Požehnané Velikonoce!

Ve Svatý týden 2022

Tomáš Chytil, biskup

Olomoucká diecéze Církve československé husitské prodlužuje vyhledávací řízení na funkci diecézní/-ho tajemníka/-ce v úvazku 1,0.

Požadavky:

– zakotvenost v CČSH

– kladný vztah k administrativě

– pečlivost, komunikativnost

– dokončené min. SŠ vzdělání s maturitou

– trestní bezúhonnost doložená výpisem z rejstříku trestů

– dobrá uživatelská znalost práce na počítači

– řidičský průkaz skupiny B výhodou (není podmínkou)

Výše mzdy se řídí církevními předpisy. Předpokládaný termín nástupu je 1.7.2022.

Více informací na tel.: 731 210 814 nebo e-mailu: tomas.chytil@ccsh.cz.

Nabídky se životopisem zasílejte nejpozději do 31.5.2022 prostřednictvím e-mailové adresy dieceze.olomouc@ccsh.cz nebo poštou na: Olomoucká diecéze Církve československé husitské, Žilinská 113/5, 779 00 Olomouc.

V měsíci dubnu vrcholí naše příprava na Velikonoce. Před jeho půlí vstoupíme do Svatého týdne, do centra křesťanství, velikonočního Třídenní, kdy si věřící při bohoslužbách připomínají události od ustanovení Poslední večeře, přes soud, umučení a ukřižování Ježíše Krista, aby mohli žasnout o Veliké noci, kdy se stal největší zázrak v dějinách lidstva. Radost z vítězství lásky nad smrtí, slavnost Vzkříšení Páně, pokračuje velikonočním časem dalších 40 dní, kdy se Ježíš zjevuje svým nejbližším, poté vystupuje na nebe (Nanebevstoupení Páně), a po dalších 10 dnech církev slaví seslání Ducha svatého – Letnice. To jsou ovšem pro letošek svátky červnové…

Kdo je mezi vámi největší, buď jako poslední,

a kdo je v čele, buď jako ten, který slouží.

(L 22, 26)

Jak nesmírně veliký je Bůh ve své moci k nám, kteří věříme! Sílu svého mocného působení prokázal přece na Kristu: Vzkřísil ho z mrtvých a posadil po své pravici v nebesích. Aleluja!

(Ef 1, 19-20)

• 10. 4. Květná neděle

• 14. 4. Zelený čtvrtek

• 15. 4. Velký pátek

• 16. 4. Bílá sobota

• 17. 4. Boží hod velikonoční – Vzkříšení Páně

• 18. 4. Pondělí velikonoční

• 24. 4. 1. neděle po Velikonocích – Božího milosrdenství

• 30. 4. Diecézní pouť do Přerova – Připomínka J. A. Komenského

Modleme se:

Toto je den, který učinil Pán. Jásejme, radujme se a prosme:

Aby tvůj pokoj zastavil války na zemi, prosíme Tě za mírové řešení složité situace na Ukrajině. Pane, smiluj se.

Za všechny, kdo jsou na cestách, za bezdomovce, za uprchlíky, za sirotky a vdovy.

Pane, tys prošel cestou utrpení a kříže, posiluj všechny trpící, nemocné, pronásledované a nešťastné a potěš je mocí svého Ducha. Společně tě prosíme: Pane, smiluj se.

Aby pronásledovaní křesťané našli úkryt v tvém otevřeném boku, v blízkosti tvého srdce.

Za celé křesťanstvo, aby se naplnilo tvé slovo: „Bude jen jedno stádce, jen jeden pastýř.“

Za ty, kdo hledají recept na lásku, úspěch a bohatství, ať v tobě najdou spásu.

Vysvoboď každého, koho závislost zbavila vůle něco se sebou dělat.

Ať naši drazí zesnulí žijí s tebou v radosti věčné a nekonečné.

Všem, kdo v našem společenství slaví v měsíci dubnu narozeniny, vyprošujeme zdraví, štěstí, radost, Boží pokoj a požehnání!

To ty jsi, Pane Ježíši, náš vítězný Pastýř, naše spása; ty nás vyslyšíš. Ty, který žiješ a vládneš po všechny věky věků. Amen.

* Před branami jednoho města seděl starý muž. Každý, kdo chtěl jít do města, musel projít kolem něj. Jeden cizinec se zastavil a zeptal se staříka: “Řekni mi, jací lidé žijí v tomto městě?“„Jací byli tam, kde jsi byl naposled? “ zeptal se ho stařík.

Úžasní. Cítil jsem se tam velmi dobře. Byli přátelští, velkorysí a ochotní pomoci, když bylo potřeba. “„Tak snad takoví budou i zde. “ řekl stařík.

Pak se zastavil při staříkovi jiný cizinec.

Také se ho zeptal: „Řekni mi, jací lidé žijí v tomto městě? “„Jací byli tam, kde jsi byl naposled? “ zeptal se stařík „Strašní. Byli nepřátelští, hádaví a nikdy nikomu nepomohli. “„Obávám se, že takoví lidé budou i zde,“ odpověděl stařík.

* „Jsem vděčen za dveře, kterými jsem směl a smím ke svým přátelům vstupovat. Chovám naději, že za jinými dveřmi, těmi věčnými budou naše vztahy se všemi, jež v duchu objímáme, na nevídané a neslýchané úrovni, zbavené všech omylů i tělesných neduhů, prosvětleny a obnoveny. Žijeme na tomto světě nejen pro svou vlastní cestu k věčnosti, ale též pro vytváření a rozvíjení vztahů, pro pěstování vzájemna. Neučinil snad sám Bůh člověka pro lásku mezi sebou a námi?“

Miroslav Matouš, básník a duchovní

Poušť, pokušení a překročení hranic

Duch ho vodil po poušti čtyřicet dnů a ďábel ho pokoušel.

Sestry a bratři, opět jsme Popeleční středou vstoupili do období postu a pokání. Hovoříme o přípravné době před Velikonocemi, jindy se zdůrazňuje katechumenát, vrcholící přijetím křtu o vigilii Božího hodu, tradiční náplní jsou modlitba, půst a konání dobrých skutků. Víme tedy, o co jde. Nebo tak trochu lavírujeme a vnášíme do dnů postu všechno možné i nemožné, abychom NĚCO udělali, ale vlastně ani moc nevíme, jak bychom tento čas smysluplně využili?

Když čtu perikopu o pokušení na poušti, jak ji zaznamenal evangelista Matouš (4,1-11), nezaráží mě, že pokušitel si člověka najde ve chvíli jeho slabosti, ale nepřestávám se podivovat nad tím, jak je schopen mazaně se přizpůsobovat argumentaci druhého. S jakou samozřejmostí uvádí do omylu. Ježíš zůstává na Božím slově a ďábel začne bez uzardění citovat z Písma svatého taktéž.

Někdy vzduchem lítají citáty z Písma svatého a jejich použitím se snaží protivníci navzájem přesvědčit o své pravdě. Vede to většinou jen k fanatismu, zlobě a rozdělení. Pak jsou situace, kdy se vzduchem nesou „citace“ ve stylu: Někde v Bibli to je, ale teď si nevzpomenu, kde a jak přesně zní. Pak zase někdo pronese slova z Bible, aniž by ovšem vůbec tušil, co je jejich zdrojem. Poučení je jednoduché: Se slovy (Písma svatého) máme nakládat velmi uvážlivě a moudře.

Od počátku Bible sledujeme, že člověk obdrží podmínky k dobrému a plnohodnotnému životu. Na druhou stranu je zde hranice, která se nesmí překročit. Ale je možno odolat pokušení? Ne, vážně – je možno odolat pokušení? Člověk si nemá hrát na samotného Boha. Ale v ráji se objevuje had, zkreslí Boží slovo, červík pochybnosti je na světě a touha po zakázaném ovoci se je silnější a silnější. Pýcha předchází pád. A už vstupuje na scénu hřích, odsouzení, smrt.

Vzpomínáte ještě na březnové dny před dvěma lety? Věřím, že ano. Ještě v únoru jsme se tenkrát modlili za postižené koronavirem v Číně a jinde ve světě a najednou byly překročeny hranice a měli jsme to tady. Pochopili jsme, jak je dnešní svět propojen, co se děje na druhé straně polokoule, dotýká se i nás. Hranice byly smazány, celý svět bojoval s něčím tak malým a přitom smrtelně nebezpečným.

Dnes nás silně znepokojuje válka na Ukrajině. Také byly překročeny hranice. Jistoty se bortí, vyvstává plno otázek. Je Evropa dostatečně silná? Byl a je pro nás blahobyt a životní úroveň opravdu požehnáním? Nezlenivěli jsme? Neupadli do letargie, že máme vše pod kontrolou? Nebyly to vzdušné zámky, které se v případě opravdového ohrožení rozplynou?

Sestry a bratři, Bible nám dává jasnou zprávu, že ďábel existuje. Útočí ve chvíli, kdy jsme zranitelní, způsobem, kterým bychom to nečekali, je schopen obratně využít i našich vlastních zbraní. Toho, v čem si myslíme, že jsme kovaní. Je záludný. Schopen uchopit a lákavě překroutit i to, co je nám svaté… Ale tento záludný lhář a rozdělovač může být přemožen.

Ve zmíněné stati použil ďábel poselství žalmu každému věrnému Izraelitovi, že je pod Boží ochranou. Přistoupíme na argumentaci pokušitele a dáme se zviklat, nebo se přimkneme k Boží vůli? Výzvu letošního postu bych směřoval i k naší schopnosti

rozlišovat, pečlivě zvažovat, snažit se poctivě nalézat odpovědi v Písmu svatém. Hledejme to, co nás neodvádí od Boha, od skutečného života! Zbavme se chimér a laciných odpovědí! Vyjděme na poušť, kde je ohrožení, pokušení, smrt, ale také cesta ke svobodě. Jinak to nejde. Poušť nám může pomoci, očistí nás, udělá opravdovějšími, činíme vlastní rozhodnutí a bereme za ně odpovědnost. Poušť nás naučí modlitbě, důvěře. Nejsme sami. Vždyť Ježíše tam přivedl Duch, jen nehledejme v pýše, v pohodlnosti a bez Boha, mimo Jeho vůli.

Život každého z nás je někdy pohodový, jindy složitý a jsou okamžiky, kdy jsme na hranici. Kdy jde takzvaně do tuhého. Překročit, či nepřekročit? Bible ukazuje, že i tam můžeme nacházet smysl, přesah, rozumíme dění více do hloubky, jsme Bohu blíž. V tom divném, těžkém, bolestném, se odhalují pravé i falešné vztahy, tam, kde bychom to už nečekali, se Bůh dává poznat.

To je naděje pro nás několik let chycené v koronavirové pandemii a jejím marasmu. To je naděje pro válečnými nepokoji zmítaný svět. To je naděje pro všechny, kdo přijímají i Boží paradoxy. Ano, tam všude se setkáváme s Bohem. Jen nezapomínejme, že Bibli není nutno brát doslovně, ale vážně! Ono je to někdy těžší.

Prosme o moudrost, statečnost, o sílu k přemáhání zla, o pokoj a mír na světě. Velikonoce jsou před námi, nezapomínejme, že jde o svátky lásky a naděje!

S přáním Božího pokoje a požehnání

V Olomouci na Popeleční středu, 2. března 2022 Tomáš Chytil, biskup

Modlitby nejen do postního času 2022

Modleme se:

· Nauč nás konat pravé pokání, abychom se celým srdcem obrátili k tobě. Prosíme tě: Pane, smiluj se!

· Prosme za ty, kdo mají pocit, že jsou opuštěni a jejich život vyprahl, aby jim Pán stál nablízku…

· Nauč nás zříkat se nadbytečných věcí, abychom mohli přispět bližním, kteří trpí nedostatkem. Prosíme tě: Pane, smiluj se!

· Do tvé lásky svěřujeme naše bližní a celý svět: zvlášť lidi chudé, trpící, nešťastné, nemocné, umírající, vystavené těžkým zkouškám, prosíme za lidi mocné, bohaté a vlivné, ukaž každému své milosrdenství a své veliké slitování a daruj mu svou spásu. Prosíme tě: Pane, smiluj se!

· Za všechny nevinné lidi, které agresor vtáhl do války. Modleme se za to, aby měl konflikt na Ukrajině co nejméně obětí a prosme Pána, aby odradil svévolníka od dalšího krveprolití. Modleme se za děti, které musí v těchto podmínkách žít.

· Modlíme se za učitele, ať prospěšnou a užitečnou službu společnosti konají svědomitě, důsledně a vedou žáky k získávání vědomostí a v součinnosti s rodinou rozvíjejí jejich morální hodnoty.

· Modlíme se za Církev československou husitskou a naše náboženské obce, abychom dokázali dosvědčovat svými životy evangelium Pána Ježíše Krista a svým rodinám a příbuzným ukazovali lásku, naději a víru z toho plynoucí.

· Za naše kostely, Husovy sboru, domy modlitby, naše duchovní domovy, ať i nadále slouží věřícím k setkání s Tebou. Ochraňuj tyto stánky a všechny, kdo do nich s důvěrou vcházejí a obracejí se k Tobě.

Skrze Krista, našeho Pána. Amen.