Olomoucká diecéze Církve československé husitské

Olomoucká diecéze Církve československé husitské

Olomoucká diecéze Církve československé husitské

Církev československá husitská vyhlašuje vyhledávací řízení na pozici referenta/referentky Odboru ekumeny a vnějších vztahů Úřadu ústřední rady CČSH jako zástup za rodičovskou dovolenou.

Kvalifikační předpoklady:

  • členství v CČSH
  • dokončené min. SŠ vzdělání s maturitou, výhodou VŠ teologické vzdělání
  • plynná mluvená i písemná angličtina, výhodou je znalost dalšího jazyka
  • administrativní zdatnost
  • znalost MS Office (Word, Excel, Power point)
  • přivítáme základní znalost administrace webových stránek (WordPress)

Nabízíme:

  • služební poměr na 1/2 úvazek (za rodičovskou dovolenou)
  • práci v menším kolektivu v rámci Odboru ekumeny a vnějších vztahů
  • a současně spolupráci v rámci celého Úřadu ÚR CČSH
  • flexibilní podmínky pracovní doby
  • předpokládaný nástup od 1. března 2017

Žádost s životopisem zašlete do 10. 2. 2017 na adresu Církev československá husitská, personální oddělení, Wuchterlova 5, 160 00 Praha 6 nebo mailem na adresu personalistika@ccsh.cz

HOD BOŽÍ VÁNOČNÍ

Sestry a bratři!

Pročítal jsem si před svátky různé internetové i tiskové články týkající se Vánoc. A získal jsem dojem, že Vánoce nejenže ztrácejí svůj duchovní a náboženský rozměr, ale stávají se pomalu zdrojem trápení a stresu, takového uspěchaného pachtění, které v sobě ani nemá žádnou radost. Skoro se nedivím lidem, co se raději sbalí a prchají před vánočním blázněním někam za hranice. Nebo alespoň na hory, prostě někam dál od domova. Je jich prý čím dál víc. Výzkumy říkají, že největším zdrojem stresu je výběr dárků, ale hned na druhém místě je to rodina, se kterou se o svátcích scházíme.

Mně se ale přitom stejně zdá, že pod celou tou vrstvou povrchnosti se pořád skrývá duchovní potřeba. Není to přece tak, že jsme tu sami cynici, a že jedinou motivací našich svátečních příprav je snaha zaimponovat – rodině, a taky sobě.  Mnozí vynakládáme veliké úsilí, abychom zažili, čemu se říká „kouzlo Vánoc“, jde nám o duchovní prožitek, potřebujeme ho a stýská se nám po něm. Ale jestli nechceme, aby se nám Vánoce staly jen nějakou tklivou ceremonií, která se dojímá nad děťátkem v jesličkách, tak je pojďme prožívat opravdu podle Bible. Vánoce vlastně slavíme proto, že nám ukazují k Velikonocům, ke vzkříšení a oslavení Kristově. A v tom že je jejich křesťanský smysl. My máme celý ten vánoční příběh vidět očima Veliké noci, určitě je nebudeme brát jako reportáž o tom, co tehdy lidé prožívali při narození Páně. Pak se najednou ukážou jako málo důležité všechny  úvahy o tom, jestli se Ježíš narodil skutečně dvacátého pátého prosince, a ne v jiný den, ani jestli se soupis lidu konal čtyři roky před rokem nula nebo až o sedm let později, a zda vůbec nějaký byl. A jestli ti pastýři pásli ovce v prosinci, anebo spíše v září anebo v říjnu… Protože tím opravdovým obsahem Vánoc je Boží láska.

My známe lásku lidskou, jaká je ve dnech zamilovanosti. A potom, jaká je ve zralém vztahu anebo v lásce rodičů a dětí. Boží láska je jiná, ta zahrnuje všechny a všechno ve veliké Boží svrchovanosti. A zjevuje se nám v našem Spasiteli Ježíši. V zachránci každého, kdo mu uvěří, a v zachránci všech těch, kdo o to budou stát. Protože příchodem Ježíše Krista to Spasení právě začalo.

Lambert Noben, brazilský křesťanský spisovatel a myslitel, napsal:

Narodil jsem se nahý, abys dokázal zapřít sebe sama!

Narodil jsem se chudý, abys mne mohl uznat za jediné bohatství!

Narodil jsem se ve stáji, aby ses naučil posvětit každé místo!

Narodil jsem se bezmocný, aby ses mne nikdy nelekal!

Narodil jsem se z lásky, abys nikdy nepochyboval o mé lásce!

Narodil jsem se v noci, abys uvěřil, že mohu rozjasnit každou skutečnost ztracenou v temnotě!

Narodil jsem se v lidské podobě, aby ses nikdy nestyděl být sám sebou!

Ježíš je světlo, které každému z nás přináší naději. Spatřili jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy.

Amen.

 

pf

 

 

Adventní čas je doba přípravy na svátky Vánoc. Podle tradice jej můžeme rozdělit na dvě části: první a druhou neděli adventní probíráme Ježíšův druhý příchod na konci času. Na třetí a čtvrtou očekáváme příchod Ježíše na svět.

Před Ježíšem přišel člověk jménem Jan, prorok, kterému říkali Křtitel. Křtil lidi v Jordánu, ale byl to tehdy jiný křest než ten, kterým jsme pokřtěni my. Křest Jana Křtitele, to byl  křest obrácení, vyznání hříchů a změny života. Lidé k němu přicházeli a on je křtil, když vyznávali svoje hříchy, prosili Boha o odpuštění a slibovali nápravu. Jan říkal, že každý  z nás má být na setkání s Ježíšem připravený. Protože soudcem bude Ježíš sám. A volal – neste ovoce, které ukazuje, že činíte  pokání, že jste se skutečně obrátili – aby to nebylo tak, že se jen tváříte jako věřící, že se staráte o nejrůznější věci, ale sami se nechcete změnit. Takové věci on říkal, když viděl zákoníky, saduceje a farizeje přicházet ke křtu. A kázal – nemyslete si, že můžete říkat: Náš otec je Abrahám!

Kdoví, možná, že dnes bychom od něj slyšeli: Co máte za symbol Vánoc? Je pro vás důležitější obstarat stromek a kapra, než vyčistit svoje nitro od špatností a změnit se k lepšímu? A nemyslete, že si můžete říkat: my to máme dobré, jsme pokřtění, chodíme do sboru na bohoslužby – „pravím vám, že Bůh může vzbudit z tohoto kamení“ opravdovější křesťany.

Připravte cestu Pánu, napřimte pro něj stezky, volal Jan Křtitel. A to je výzva, která platí i pro nás. Kolik života nám ještě zbývá? Nikdo nevíme, kdy přijde konec. Každý z nás tu nakonec musí všechno nechat, a je úplně jedno co kdo má a kým kdo je. I kdybychom dělali cokoli, užívali jakékoli léky, kdybychom si platili nejdražší léčbu ve Spojených státech, tak stejně dospějeme ke smrti a umřeme. Lidé nám ale kolikrát říkají, ještě máme čas. S čím asi tak počítají, že se nechtějí připravit? – A v co vlastně věří? Je tím jejich Bohem úspěch, konto v bance, kariéra…? Biblí dnešní doby se stal slevový leták, všichni ho čteme důkladně a oddaně a hledáme, kde je nějaká akce. A všichni se orientujeme, kde je možné nakoupit dobře, a levně, a ještě, aby to bylo kvalitní a čerstvé… Evangelium nás ale vyzývá, abychom nezapomínali, že Boží akcí pro naše životy a Boží nabídkou je neustávající Boží láska v Ježíši Kristu.

Prosíme, Pane, proveď nás adventním časem tak, abychom přivítali vánoční svátky s radostí a s naději. Abychom nebyli vyčerpání a ve stresu, nýbrž v pokoji, se srdcem obohaceným láskou a duchem odhodlaným. Amen